was successfully added to your cart.

Musím vs. chci? Slova, slovíčka…

  • 2
  • 25.3.2014

inkona knihaAKTUALITA

Musím vs. chci? Slova, slovíčka…

Kdysi dávno jsem četla knihu od Christine Harvey na téma prodeje a obchodní komunikace, jejíž název si nepamatuji. Co si ale velmi dobře pamatuji, je to, jak popisovala na jednom semináři, co znamená pro obchodníka a jeho motivaci slovo snažím se“. Tehdy to demonstrovala na příkladu: hodila na zem propisku, naklonila se nad ní a řekla: „Snažím se ji zvednout.“ Výsledkem bylo, že se snažila, ale nezvedla ji. Byla to výborná demonstrace síly toho slova.

Právě toto mě přimělo se více věnovat některým slovům, a tak uvádím příklady z praxe. Pan Michal mi u koučování popisoval náplň své práce analytika. Používal popis situace „Musím dělat prezentace pro vedení firmy, po schůzi musím udělat přehledy, které ani nikoho moc nezajímají atd.“ Slovo „musím“ v nás vyvolává nátlak – dělám věci, které ve skutečnosti ani dělat nechci, jsem do toho tlačen/a nějakými vnějšími okolnostmi. Ptala jsem se ho, jak se mu pracuje, když téměř každá věta, kterou mi popisuje to, co je součást jeho práce, obsahuje „musím“. Michal se nad tím vším zamyslel a za nějakou dobu mi řekl, že ze svého zaměstnání odešel…

Účastnice kurzu Lenka mně říkala, že možná dělá něco špatně… Kamarádek a klientů se občas ptá: „Nechtěla byste kávu?“, ale obvykle nechtějí… Pokud i Vy máte podobný „problém“, zkuste to jinak a zeptejte se: „Mohu Vám nabídnout kávu? Dáš si se mnou kávu?“ Zaměřte se na to, co chcete, aby klient či kamarádka udělala. Na dotaz zaměstnavatele ohledně nějaké aktivity ve firmě Eva odpověděla „Mohla bych to udělat.“ Otázkou je, jak silná je její motivace k realizaci dané aktivity. Udělá to, či ne? Zní to pozitivně, ale…

Další příklad z kurzu Asertivity. Účastnice Anežka často reagovala na používání popisované asertivní techniky: „To přece každý dělá, všichni to umí…“ Ptala jsem se, koho tím myslí – všichni kolem ní? Nebo všichni v celé republice nebo na celém světě?  I další účastníci kurzu pak přiznali, že to vnímají jinak.

Závěrem:

Zjistila jsem pečlivým nasloucháním, že sledovat, jak kdo mluví, je velmi důležité. Hodně to vypovídá o způsobu myšlení daného člověka, zda se mu do některých věcí vůbec chce, či nechce. Vypovídá to i o nějakých vnitřních problémech či bolístkách, které řešíme. Samotnou změnou slovníku si pomůžeme, ale vhodnější je udělat jakousi „vnitřní inventuru“, jak to máme s vlastní sebedůvěrou. Obě aktivity (vědomá úprava svého slovníku i seberozvoj) je třeba kombinovat – pracovat na sobě, na své sebedůvěře či sebevědomí a zároveň se zaměřit na slovní formulace, které často používáme.

Doporučení:

Pokud dojde ke změně uvnitř, projeví se to i navenek. Pokud chcete působit na klienta sebevědomě, používejte jednoznačná slova: „udělám / napíšu / zjistím či rozmyslím si to / dám Vám vědět“. „To nejdůležitější v komunikaci je slyšet to, co nebylo řečeno.“ P. F. Drucker. Z blogu osobního rozvoje „Chci změnu„.

Doporučujeme kurzAsertivní komunikace pro ženy“ dne 11.9.2014. Přihlásit se lze viz. níže nebo přímo v části „kurz pro veřejnost.

3,500 Kč Objednat

Share Button